fbpx

Ortel (staročesky) rozhodnutí ve smyslu rozuzlení 5.3.2019/21.55h


pár slov v duši mi dřímá, o něm ti potřebou mou, sděliti

„O tom jednom drakovi, co černý m. oheň chrliti“
5.3.2019/21:55h

Zrcadlí se hrůza v očích hledíc směrem mým

Znalé tvé samoty, nechtíc prostupující žilami, spleen
Ač nic netušíc, v nezištné amorově lásce k němu,
Sebe samu vztyčila nad druhé, konala tak v rouchu beránčím a následkem příčiny, ztratila něhu
Myšlenky pošmourné, neměla důvod hlavu si jimi plnity, tak realitu ač na tisíce let vzdáleného vesmíru, skrze víru v slova tato, si tvořiti:,,Světlo srdcem mým jest prostoupeno
Skrze boha ve mě, společně můžeme najít v sobě i tvé věno
Já tak pro druhé majákem, stvořím nového času
Znajíc pravdu svou
Vytvořím světa kraj a pro mnohé – spásu”
Snad toto jako iluze v očích druhého dřímá, takto boží plán jiného uzřít
Spíše oni vidět tebe (mě) u sukně matčiny, z prsu ji ty mléko pít
pro druhé jest bytí takové skutečnost svatá
však pravdou světla, byl její (můj) chaos poblouzněn
Oheň  pomohl mi lépe poodhalit roušku clony tajemného
Jen život ví, kolik toho ještě bude spáleného
Však možná bez úsudku prospěšného
V prohřešcích snad výjevu osvobozeného
\/
Stála neznala v šatu chlouby, raději než tíhu na svých bedrech snést
Tak ona Nevydala se do temné hloubi- , zklíčena, do bolesti se vnést
Nevyřčena jemu, ta obrovská touha zranění srdce
Koulela, koulela slova jinudy, pro nic. za nic. do srdcích druhých, marně je vplést
Od té doby Draka na svých ramenou
On poznal hru na faleš
Snaha o pravdu nevinnou
,,Tak si tam draku, pěknou chvilku polež!”
Nevidět, neslyšet, tmy se bát
Hnízdo dračí jiný úhel pohledu, časem dovolí ti znát

T. M.
(Najdi si v tom, co potřebuješ, já v tom to svoje vidím )
Musím uznat, že jakoby tahle báseň, jenž zachycuje moji dost děsnou, nyní už mnou alespoň částečně zachycenou temnotu, zanechala po napsání těchto ŘÁDKŮ (!) dost takovej podivuhodnej pocit. Fakt až jakoby ten spleen,
Moje nějaký vnitřní vedení mi řeklo mým hlasem:,,Terezo, je to totiž tím, že když píšeš na takovýhle téma, tak prostě seš na to, o čem píšeš (a co sis prožila a pořád si to v sobě neseš) dost silně napojena.“ 
Takže proto pak ten podivuhodný,až spleeeeenový stávek.
Ovšem faktem či pravdou je, že po zdolání několika hodinového takového stávku, jenž byl zapříčiněn znovu projití si této temnoty (ale ovšem nově! – zřít světlo na konci této temnoty, které doposud v této temnotě nebylo, nenenene.) se mi něco „STALO“ a jakoby znovuobjevilo a byla jsem schopna uzřít a chopit se své doposud neprojevené v daném směru, TAKOVÉ SÍLY, jakou jsem do dané chvíle nebyla schopna nikdá v sobě naleznout. v sobě nebo co to ve skutečnosti je, ve mě po napsání.

takže tak

Vděk sobě
Vik Ladyla

 (takže tak nějak prostě no – pojď si pro mě, viď ty moje chtěná bolístko) 

Příspěvek vytvořen 22

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek